váha: 72 - 71 - 70 - 69 - 68 - 67 - 66 - 65 - 64 - 63 - 62 - 61 - 60 - 59 - 58 - 57..... ? kg

výška: 175cm

Tak náročný víkend jsem nečekala...

9. září 2013 v 7:01
Ahoj holčiny,

s malou přestávkou jsem zase tady. Aneb zpátky na zem. Víkend byl dost divoký, takže odteď stop - a zase hezky najet na ten správný režim. Ten, kvůli kterému tu vlastně jsme, že.
V pátek dopoledne mi psal kamarád, zda večer nezajdeme pokecat, že má nějaké vztahové problémy a že se mnou se o tom dobře povídá. No ani trochu se mi nechtělo. Měla jsem lehce depkoidní den, tak jsem si říkala - a kdo pomůže se vztahovými problémy mně? Můj přítel věčně na cestách a když se vrátí, docela se hádáme... Navíc jsem se nemohla vymanit ze silné únavy. Abych při jeho povídání neusnula, dala jsem si ještě před odchodem silné kafe a kousek čokolády. Úplně mě to nakoplo... A to tak, že jsem došla domů až o půl šesté ráno... Po způsobném pokecu, a pak teda i po nějaké té deci vína se to nakonec zvrhlo v divokou kalbu. Přidávali se další a další známí, které jsme ten večer potkávali a taky se docela jedlo. K tomu panáky, tanec, taky trocha flirtování... Přišla jsem si zas aspoň na chvíli chvíli krásná. I když jsem to prokládala vodou a doma jí po příchodu snad ještě litr vypila, nemohla jsem se z té kocoviny celou sobotu dostat. To bylo nejspíš tím, že jsem se snažila po bujarém večeru nejíst. No, zabraly až....a za to se dost stydím, protože jsem to před tím tak dva roky nejedla....dva cheeseburgery a jedny malé hranolky z Mekáče. Ty mě vytáhly ve čtyři odpoledne z neustálého motání hlavy a pocitu divně bolavého žaludku. Jak říkám - tohle vůbec nejím. Hlavně hranolky. Ale doma nic nebylo a mě už ta kocovina fakt štvala.
Jenže - další nástraha už na mě čekala. Dvojitá oslava narozenin - mého bratra a jeho přítelkyně. Když jsme tam s přítelem dorazili (ano, byl na mě celý den hodně naštvaný, že jsem přišla až k ránu), byli tam už naši a samozřejmě hordy jídla. Jak jinak. Bohužel si mě hned zkraje vzal bokem táta, který mi tvrdil, že si všiml, že jsem dost zhubla. Sakra, tak moc to chceme všechny slyšet, ale ne vždycky se to bohužel hodí. Říkala jsem mu, že se mu to jen zdá, že přece normálně jím. A on, že by to chtěl teda vidět. Takže nastala povinnost vzít si od všeho něco. A že toho bylo... Nakonec to prostě nešlo jinak, než si vzít na pomoc miu...
V neděli dopoledne jsem si šla aspoň zaběhat. Večer jsem plánovala ještě posilku, ale nevím proč, byla jsem zas tak hrozně unavená... Vyčerpaná. V hlavě úplně prázdno a neschopnost se zvednout. A na mobilu sms od kámošky, zda zajdeme v pondělí na víno. Ne, já už vážně nechci nikam jít. Vím, že jsme se od června neviděly, ale prostě ne. Společensky i alkoholově jsem zas na nějakou dobu vyžitá. Teď se chci opět zaměřit na svůj cíl.
Ranní váha 63kg. Nikdo není dokonalý, každá občas ujedeme, ale tento víkend jsem to fakt přeháněla. Tak to chce zase přibrzdit. Nejen přibrzdit, skoro přemýšlím, jaký trest si za to dám. Protože tohle byla cesta na opačnou stranu, než kam jsem se vydala.

Doufám, že vám se o víkendu dařilo lépe.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karol Karol | Web | 9. září 2013 v 20:37 | Reagovat

Taky jsme měli kupu oslav, no pár zákuskům jsem neodolala :/ choďte s kámoškama spíš na čaj, ten není tak kalorickej ;)

2 Vivien. Vivien. | Web | 10. září 2013 v 18:08 | Reagovat

Držím Ti palce..

3 Mandie :) Mandie :) | Web | 10. září 2013 v 18:23 | Reagovat

Jooo, mekáč, to je lék :D ... a jedno víno tě nezabije :) přece jen, kámoška je kámoška:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama